Vybiram specialne nekolik vyjadreni:
Další ohroženou skupinou jsou lidé nad padesát let, práce pro ně není. Jakou jim dáte radu?
Jejich nadějí je zaměstnat sami sebe, pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná nebo se třeba nechat najímat na dvouleté projekty. Ale abych řekl pravdu, nelituji je. Mně je šedesát tři a také mám práci. Lidé by měli stát na vlastních nohou. Na druhou stranu situace není lehká. Začínáme mít dokonce problémy, když firmám představujeme muže nad čtyřicet let. A osmatřicátníkovi už také pomalu táhne na čtyřicet... Další skupinou jsou ženy. Když jsou mladé, mohou otěhotnět, pak už firmám připadají staré. Z toho jasně vyplývá, že naše společnost má problémy najít práci pro lidi na začátku a na konci kariéry.
Věříte, že si každý může najít ideální práci?
Silně v to věřím. I když je člověk hloupý, demotivovaný, je introvert, je citlivý… Třeba ho bude bavit práce na vinici.
Prvni ukazka svedci o absolutni absenci socialni empatie a socialnim darwinismu.
Druha o tom, ze dnesni trh prace pocita pouze se svinemi s hrosi kuzi..... aneb. - nejsi drsnak, hodis se jen ke stromeckum (nic proti zahradnikum atd., ale ne kazdyho to asi bavi a uspokojuje.. a taky to samoyrejme nemuzou delat vsichni).
A ja trubka si v deseti letech predstavoval, jak rust produktivity povede k tomu, ze se bude pracovat mene, cili ze vyhody z pokroku budou ku prospechu lidstva a jejich stastnejsimu zivotu... :(
